Aby bylo v listopadu na P.P.P. na čem péct P., je potřeba předtím nadělat dost dřeva. Během říjnové brigády na Mášovně se dřeva nadělalo tolik, že dřevník ve zřícenině praská ve švech. Kromě dřeva se ale stihly i další radosti - ve sklepě je nová police, obměnily se sudy a lahve, snědly steaky, svíčková i mísa syrečků. Byl to vydařený víkend pod heslem "jak k dílu, tak k jídlu".

Loni jsme se místo KlasikVandru v Jizerkách loučili s Přemou, letos jsme se ale zase vydali na klasickou cestu. Trasu KlasikVandru 2023 vymyslela Vanda s Jiřím (nebo bez Jiřího?) a vymyslela ji pěkně. Šlapali jsme v sobotu z Čížové k Otavě, pak podél ní k soutoku s Lomnicí a kus od něj jsme se v lese vyspali. Druhý den jsme pak přes lázně Vráž a zámek Karlov došli do Smetanovy Lhoty, kde jsme chtěli končit - ale protože v hospodě neměli vůbec nic k jídlu, tak jsme ještě společně (jen Fery se cestou odpojil) dojeli do Budějic a došli si na závěrečný oběd do Vatikánu. Počasí nám vyšlo, cesta byla pěkná, ve Vráži jsme se přidali k hasičské slavnosti, vyspali jsme se v suchu a ještě jsme vyzkoušeli nový dřívkáč. Prostě KlasikVandr, jak má být. Některé fotky jsou od Vandy a od Jitky, tak jim za ně děkuji.