Protože jsme se minule během svatebních oslav práci dost úspěšně vyhýbali, mohli jsme v říjnu jet na Mášovnu znovu, tentokrát pracovně. Hlavní zaměstnavatel Šíma se hodil do karantény, tak jsme pracovali bez dozoru. Ale snad to dopadlo dobře - dřeva se nadělalo dost, dlažba na dvoře je zase o trochu rovnější a voda už zase teče. Ale hlavně - podzim byl zrovna nádherně barevný a drak lítal s ochotou až nebývalou.

Vanda s Jiřím sice měli svatbu už v červnu, ale oslavu nechali pěkně uzrát až do září a vyplatilo se to. Počasí vyšlo pěkně a zřejmě díky několikaměsíční přípravě bylo jídla a pití víc než dost (Mácha promine). Dokonce se nám podařilo celý víkend prožít v klidu a bez práce (až na výjimky), což bylo fajn a navíc to umožnilo naplánovat na říjen další Mášovnovou akci (pracovní). Děkuji novomanželům za pozvání a přeji šťastnou a veselou společnou cestu životem (nebo co se to tak svatebčanům přává).