Houbový víkend byl tentokrát díky Václavovi delší. My jsme z něj užili jen část, ale i tak jsme byli u sbírání, u sestavování a vypalování prasogrilu a řady dalších příjemných chvil. Houby sice už nebyly nejčerstvější, ale i tak jich v lese bylo dost, takže si letos na jejich nedostatek nestěžuju.

Cesta kolem Lužnice z Bechyně do Tábora vedla sice civilizovanými kraji, přesto jsme moc lidí nepotkali. KlasikVandr vyšel zase na konec září, což znamenalo věšinu hospod po sezóně zavřených. Nakonec jsme ale vždycky našli vhodné útočiště, takže žízní ani hlady jsme nepadli. Celou dobu nás ohrožovaly houby, které rostly všude, kam se člověk podíval, nebo si sednul. Ke stromovým visacím trempům se přidal i Pískle, takže na zemi už jsme spali jen my s Jitkou, Fery a Utěrák s Vykukem. Tihle dva klasici se od nás v neděli trhli (odcházeli jsme z nocležiště v deset dopoledne, což bylo pro ně moc brzy) a udělali si vlastní program. Počasí nám i přes nepříznivou předpověď docela vyšlo a i ta cesta a celý KlasikVandr byly fajn.